Aktuality, akce a tiskové zprávy

Pravidelné sčítání hořečků nahořklých probíhá vždy na konci léta. Letos rostlinám pomohlo příznivé počasí i péče o místa, kde hořečky rostou. Ta je součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 

Na slatinné louce v národní přírodní památce Kopičácký rybník, která je součástí obory Kněžičky, roste nejvyšší počet kriticky ohroženého hořečku nahořklého v České republice. „Ve druhém zářijovém týdnu jsme tu napočítali 41 688 rostlin. Výsledek nás ohromil, protože je to o 16 tisíc víc než v doposud rekordním roce 2022. Hořečkům tu prospívá pravidelné sečení a volná pastva spárkaté zvěře chované v oboře, která udržuje travní porost rozvolněný. Hořeček nahořklý má dvouletý životní cyklus a počty rostlin proto mohou meziročně výrazně kolísat, zejména v závislosti na vývoji počasí a provedeném managementu,“ říká koordinátorka záchranného programu Helena Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Hořeček nahořklý v prvním roce svého dvouletého cyklu vytváří přízemní růžicí listů, ve druhém vyrůstá přímá, často větvená lodyha s fialovými květy. Dorůstá výšky od 8 do 46 centimetrů. Kvetoucí hořečky se objevují až během druhé poloviny srpna. Semena dozrávají v tobolkách. Je příbuzný známějšího hořce a má také hořkou chuť. Dříve běžná bylina luk, pastvin a mezí z přírody mizí hlavně kvůli změnám hospodaření v krajině. Nyní u nás roste už jen na 60 místerch. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto pro hořeček nahořklý a také pro hořeček drsný Sturmův připravila záchranný program. Ten se soustředí především na zajištění vhodné péče o místa, kde doposud rostou, dále na výzkum a monitoring všech stávajících lokalit. 

Letos se hořečkům dařilo i v Podvrdech u Tupes nedaleko Přelouče. Vykvetly jich tu téměř tři tisíce. „Hořeček nahořklý roste v Podvrdech na terasách bývalého jílového lomu. Až do zahájení záchranného programu zarůstaly travou a nálety. Hořečky se tak nemohly v hustém porostu prosadit. Na přelomu let 2021 a 2022 jsme odstranili některé náletové dřeviny a začali s kosením. Okolo lomu bylo vybudováno hrazení a každé jaro se tu také pasou ovce. Právě taková péče je pro hořečky nejvhodnější,“ popisuje Jana Gamrátová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Záchranné programy pomáhají v naší krajině udržet vzácné rostliny a živočichy. Zároveň ale nepomáhají jen těm druhům, pro které se připravují – například udržování krajiny, aby nezarůstala, neprospívá jen hořečkům, ale řadě dalších druhů rostlin a hmyzu. Záchranných programů nyní běží již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových. Nyní připravujeme další, evropský projekt PROSPECTIVE LIFE nám umožňuje věnovat péči širšímu spektru ohrožených druhů včetně volně žijících opylovačů,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranné programy realizuje. 

Foto: Jana Gamrátová, Helena Neuwirthová a Jan David Reitschläger