Evropsky významné lokality

Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Seznam typů přírodních stanovišť a druhů vyskytujících se v České republice, pro které mají být vyhlášeny lokality, je uveden ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 166/2005 Sb. Odborná kritéria výběru lokalit jsou součástí přílohy III směrnice.

EVL jsou v České republice vyhlašovány formou nařízení vlády prostřednictvím tzv. národního seznamu. Národní seznam EVL byl ve své historii podrobován ze strany Evropské komise hodnocení dostatečnosti (v rámci biogeografických seminářů a bilaterálních jednání), jehož výsledem bylo dosavadních 7 aktualizací, naposledy v roce 2021.

* novelizace nařízení vlády

Česká republika informuje o změnách národního seznamu Evropskou komisi prostřednictvím Standardního datového formuláře, která svým prováděcím rozhodnutím lokalitu schválí na evropský seznam lokalit významných pro Společenství. Evropské seznamy jsou přijímány pro jednotlivé biogeografické oblasti. Území České republiky spadá do dvou biogeografických oblastí – kontinentální (96 %) a panonské (4 %, zasahuje do Jihomoravského a Zlínské kraje). Česká veřejnost je informována o přijetí lokalit na evropský seznam prostřednictvím nařízením vlády o evropském seznamu (aktuálně platné nařízení vlády č. 187/2018 Sb. o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu).

V současné  době je v České republice vyhlášeno 1 112 evropsky významných lokalit, které zaujímají plochu 795 640 ha (10 % území ČR). Jejich seznam je dostupný v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Směrnice o stanovištích stanovuje 6 letou lhůtu pro zajištění ochrany lokalit zařazených na evropský seznam. V České republice se tímto rozumí splnění 3 podmínek u každé lokality.

1. Vyhlášení lokality přijaté na evropský seznam. Děje se tak prostřednictvím nařízení vlády o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu.
2. Stanovení legislativních ochranných opatření. ZOPK definuje pro EVL tzv. základní ochranu (§ 45c odst. 2 ZOPK). Je-li to s ohledem na ekologické požadavky předmětů ochrany v daném území nezbytné, je pro jednotlivé lokality stanovena v národním seznamu nutnost zajištění jejich ochrany prostřednictvím zvláště chráněného území (a to buď na části, nebo celém jejím území). Alternativou ochrany formou zvláště chráněného území je uzavření smlouvy o ochraně s vlastníky pozemků (§ 39 ZOPK). V rámci jedné lokality může být využito více způsobů ochrany, nicméně se nepřekrývají.
3. Stanovení managementových ochranných opatření. Pro každou EVL jsou stanovena opatření péče v souhrnech doporučených opatření. V případě překryvu se zvláště chráněným území jsou cíle a nároky na péči o předměty ochrany rovněž přeneseny do plánu či zásad péče daného zvláště chráněného území. Péče je případně rovněž definována ve smlouvě mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody, pokud je ochrana EVL zajištěna smluvně.