​​​​​​​Úmluva o biologické rozmanitosti

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD) byla sjednána 22. května 1992 v keňské metropoli Nairobi. Tento den se proto připomíná jako Mezinárodní den biodiverzity. K podpisu vládami členských států OSN byla poprvé vystavena na známé Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), konané v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru a často označované jako Summit o Zemi. Česká republika se stala smluvní stranou CBD 3. března 1994.  
Řadí se k nejvýznamnějším mezinárodním mnohostranným úmluvám v oblasti životního prostředí. Zaměřuje se na péči o biodiverzitu, tj. o rozmanitost druhů rostlin, živočichů a dalších organismů, jejich genetický základ a o různorodost ekosystémů a zejména o vztahy mezi nimi. Podle Úmluvy o biologické rozmanitosti mají státy suverénní právo využívat své vlastní zdroje v souladu s vlastní environmentální politikou, jsou však i odpovědné zajistit, aby svými aktivitami nepůsobily škody životnímu prostředí jiných států.

Úmluva se týká ochrany biodiverzity na všech jejích úrovních (genetické, druhové a ekosystémové), udržitelného způsobu využívání jejích složek a spravedlivého a rovnoprávného rozdělení přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů. Protože se CBD zabývá značně širokým tématem, vznikly pro její naplňování tematické programy činnosti řešící problematiku biologické rozmanitosti hlavních typů ekosystémů (celkem sedm) a průřezová témata (celkem 28) procházející všemi tematickými programy, jako jsou kupř. vzájemné vztahy mezi biodiverzitou a změnami podnebí, chráněná území a ekologické sítě, informování, vzdělávání, výchova a osvěta veřejnosti a cílových skupin obyvatelstva (CEPA) a získávání jejich podpory nebo problematika invazních nepůvodních druhů.     

Vrcholným rozhodovacím orgánem úmluvy je konference smluvních stran (Conference of the Parties – COP), jejíž zasedání se konají pravidelně ve dvouletých intervalech. V rámci úmluvy byl zřízen Poradní orgán pro vědecké, technické a technologické záležitosti (SBSTTA), který předkládá konferenci smluvních stran doporučení k jednotlivým aspektům péče o biologickou rozmanitost založená na vědeckých základech. Pro řešení jednotlivých specifických odborných otázek ustavuje SBSTTA ad hoc odborné expertní skupiny (AHTEG) a další pracovní skupiny. Sekretariát úmluvy sídlí v kanadském Montrealu.

Způsob realizace CBD v jednotlivých smluvních stranách včetně nezbytného stanovení priorit určují národní strategie ochrany biodiverzity a na ně navazující akční plány. Současná Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky platí pro období 2016 - 2025. Evropská unie uveřejnila v květnu 2020 značně ambiciózní Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

Úmluva byla sjednána jako rámcová, předpokládalo se tedy, že bude postupně doplněna podrobnými protokoly zaměřenými na jednotlivé aspekty péče o biologickou rozmanitosti. Zatím se podařilo sjednat a přijmout dva protokoly.

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti

Cartagenský protokol se ze široké problematiky geneticky modifikovaných organismů a produktů z nich zabývá přeshraničním pohybem živých GMO a byl přijat po složitých mezinárodních jednáních v lednu 2000 v Montrealu jako její vůbec první protokol. Česká republika byla jedním z prvních států, který protokol ratifikoval. Vstoupil v platnost v září 2003. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu (především přes hranice států) živých modifikovaných organismů, které jsou výsledkem moderních biotechnologií, a které mohou mít nepříznivý vliv na zachovávání biologické rozmanitosti a zdraví člověka.

Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům

Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání byl přijat v říjnu 2010 v japonské Nagoji a Česká republika k němu přistoupila v roce 2016.

Činnost AOPK ČR:

  • jako národní kontaktní místo (NFP) zabezpečuje zpracování vědeckých a odborných podkladů pro zasedání SBSTTA, popř. AHTEG, včetně recenze dokumentů CBD,
  • jako národní kontaktní místo (NFP) zabezpečuje fungování informačního systému Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD Clearing-House Mechanism) v ČR,
  • práce s veřejností a spolupráce s nevládními organizacemi při získávání podpory pro ochranu biodiverzity na všech jejích hierarchických úrovních,
  • v rámci předsednictví ČR Radě EU v 2. pololetí 2022 zapojení do činnosti Pracovní skupiny pro mezinárodní environmentální otázky - Biodiverzita (WPIEI-Biodiversity).