Geomorfologické členění

V rámci geomorfologického členění České republiky lze CHKO Poodří zařadit takto:

  • provincie: Západní Karpaty
  • subprovincie: Vněkarpatské sníženiny
  • oblast: Západní vněkarpatské sníženiny
  • celek: Moravská brána
  • podcelek: Oderská brána
  • okrsky: Oderská niva, Bartošovická pahorkatina a Klimkovická pahorkatina

Oderská niva:

Nejvýraznějším morfologickým tvarem je samotné koryto Odry, které si i přes místní úpravy zachovalo z velké části charakter přirozeného nížinného toku střední velikosti s četnými volnými meandry hluboce zaříznutými do okolních povodňových hlín. V celé délce toku lze vysledovat úplnou vývojovou řadu morfologie meandrů až ke vzniku od toku izolovaných mrtvých ramen a tůní na lukách i v lesních porostech.

Vzhledem ke staletému hospodaření v krajině jsou hojné také antropogenní tvary reliéfu (vytvořené člověkem). Nejběžnějším tvarem jsou rybniční hráze. Ty jsou v nivě budovány po celém obvodu rybníků. Časté jsou rovněž hráze historických rybníků, dnes již zaniklých. Součástí hospodaření na rybnících jsou také náhony a množství příkopů a kanálů pro převádění vody mezi rybníky. V souvislosti s nimi nelze opomenout ani různé příkopy a staré odvodňovací kanály, svým charakterem blízké přirozeným vodotečím.

přírodní rezervace Bažantula
plochá Oderská niva v okolí přírodní rezervace Bažantula u Studénky (Zbyněk Sovík)

Bartošovická pahorkatina:

Do CHKO Poodří zasahuje pouze svým západním okrajem, tedy částí terasové plošiny a terasovým svahem, výrazně ohraničujícím okraj nivy po celé její délce. Svah je velmi strmý a převyšuje nivu v průměru o 15-20 m. Vznikl akumulační činností pravostranných přítoků Odry, ukládáním sedimentů, sprašových hlín a následnou boční erozí Odry, která způsobila jeho naříznutí.

Terasový svah je pouze místy přerušen přítoky Odry - Luhou, Jičínkou, Sedlničkou, Lubinou a Ondřejnicí. Svah je dále modelován místně boční a hloubkovou erozí Odry, drobných toků, zpětnou erozí na pramenech, sesuvnými pohyby, dešťovým ronem a lidskými aktivitami. Vzniká tak morfologicky pestrý reliéf, jehož příkladem může být úsek mezi Jeseníkem nad Odrou a Bernarticemi nad Odrou, kde jsou obnaženy geologicky zajímavé výchozy Veřovických vrstev slezského příkrovu.

Klimkovická pahorkatina

Tvoří severozápadní okraj nivy a zasahuje do území jen zcela okrajově. Velmi mírný terasový svah vesměs pozvolna přechází do roviny údolní nivy. Výrazněji je patrný v prostoru jižně od Hladkých Životic a podél rybníka Podhorník mezi Polankou a Jistebníkem.